PŘÍJEMNÝ VEČER / JEŠTĚ POLÍBENÍ NA LÍČKO,KRÁSNĚ SE VYSPI ZLATÍCKO

 Necht' noc je nám nakloněná a schová nás schoulené do své náruče spánku a lechce přikryje nás sněním čistým,teplým a milým.......

NOČNÍ POEZIE

Tiše vcházím po špičkách, tam kde hluk mi nedá spát,

mám čistý charakter i když musím v blátě stát,

duše jest ukryta pod nánosy prachu,

přesto ji stále mám, kráčím dál beze strachu.

S hlavou vztyčenou a těžkými rameny,

kráčím dál životem se svými břemeny,

znavená jak klínové řemeny,

s jiskrou planu dál jako ty křemeny.

Nepadám k zemi jak listí,

pevné jsou pilíře, které mě jistí,

hraji na piano i přesto že neumím noty,

chceš-li mě soudit nazuj mé boty.

Žiji život bez návodu,

proplouvám, občas šlapu vodu,

ke dnu však neklesám drazí nepřátelé,

má loď nekotví v přístavu beznaděje.

Chycená ve spárech optimismu,

těžko hledat na chybě chybu,

usínám s úsměvem na líčkách,

minulost žije a umírá v našich babičkách.

Vznáším se volným pádem,

ze stromu poznání jím pomeranč s hadem,

zhasínám tmu slunečných dní,

přímku kreslím kružnicí.

Raduji se z maličkostí veškerých,

každá vteřina je unikátní a dokonalá jako sníh,

objeví se a hned je pryč,

vzácná tak, jako když pravda opouští svou skrýš.

A tak jako je moře v oceánu,

tak jako se žena mění v dámu,

tak jako se z housenky stane motýl,

má každý začátek i svůj cíl.

Stojím a pozoruji krásy světa,

nikdo neví, kolik času ho tu ještě čeká,

vděčná za každý den, za každý závan větru, za to všechno co mám,

vzhlížím hrdě k obloze a odpuštění nehledám.