Nespoutaná

Kapky se tříští o chladnou 

hladinu, 

odhazuji strach i starou vinu.

S rukama k nebi, s odvahou 

v těle, 

svoboda proudí mi v každé 

cele.

Květiny v pozadí tiše teď 

kvetou, 

já už se nenechám svázat tou 

větou, 

že žena má tiše ve stínu stát. 

Chci život žít, smát se

 a milovat.  

Voda mě omývá, proud mě teď 

nese, 

celý můj starý svět v základech 

třese se. 

Bílé jsou šaty a čistá je mysl, 

v nespoutané radosti našla 

jsem smysl.